Let me introduce myself

19. dubna 2009 v 17:17 | Minnie
Tento článek bude celý o mé osobě. Vlastně celý tento blog bude o mé velmi záporné postavě. A bude dlouhý a bude nudný a bude trapnýjako celá moje existence. Jo bohužel bude.
Takže Vám všem radím, nečíst to, jít raději ven momentálně svítí slunko nebo jen vykliknout tuhle stránku či rovnou vypnout počítač a utéct od něj co nejdál to půjde. A pokud vás to bude lákat vrátit se zpět, vtloukejte si do hlavy, že nechcete aby vám kleslo IQ na mou nízkou*haha* úroveň.

Tak a vy co jste neposlechli a stejně stále oxidujete na tomhle blogu, přeju co nejméně psychické újmy.

Čím asi tak začít, tak co třebáá. Jménem? To by byl velmi neoriginální začátek, avšak vhodný. Tak tedy, pampadadáá - Michaela. Jo. Prý to znamená něco jako "Kdo je bůh?"JÁ! :P Ale nikdo mi tak neříká. Drtivá většina lidí mne oslovuje Míšo (jako medvídka či nanuka, ale nevadí mi to, byť že je to tak infantilní). Pak se najde další většina co si myslí, že mě to zajisté musí urážet či vadit, ale tak to vůbec neníjsem si již zvykla a volají na mě - Michalo! Dále se najde menší skupinka (mému srdci nejblíže) a ti mi dali přezdívku - Minnie - Tak tohle se se mnou táhne už od sedmičky. Na lyžáku, jsem měla pyžamo právě s Minnie (pro nezasvěcené - přítelkyně Mickeyho). Od té doby...
Příjmení radši nezmiňovat, přece jen internet brázdí sposta lidí, kteří znají mou malou osobnost a nebylo by příliš milé, aby si četli vyblité výplody mé choré mysly.

Na světě už otravuju přesně 6005 dní (počítáno ode dneška), pro lůzry to přepočítám na roky - 16 a skoro půl. Světlo světa jsem spatřila tedy 9. 11. 1992 v Pardubické porodnici. Narodila jsem se, jak jinak než-li své matce. Jo i lidi jako jsem já mají matkui hitler měl matku. Moje máma se mnou ale nebyla příliš spokojená, proto si pořídila další dvě děti - dcery (chtěla dceru a syna, ale má smůlu).měla jsem se jmenovat Petr :D
Moje matka a můj otec jsou řekněme trošku divní, ale jiným způsobem než já. Matka je stále na MD (mateřská dovolená lůzře!) a táta dělá...ani nevím kde...ale drogovej dealer to jistě nebude, tak dobře se zase nemáme.
A moje ségry (Klára a Daniela), hlavně ta starší, mi naprosto lezou na nervy (a jestli mám být upřímná, nejraději bych byla jedináček, ale mám smůluledaže by mi někdo dal kontakt na nájemného zabijáka *muhehe*).

Pořád jsme se stěhovali a tak nemůžu říct, že mým rodným místem je bláblá, ale už jsme se zapíchli v jedné "poněkud nevýrazné a malé obci" (čti prdeli) a zde naši koupili statek, kterej zahrnuje velkej barák, stodoly, chlívy, garáže, ale já se stejně jako vesnická holka vůbec necejtím. A nikdy jí nebudu, stejně se jednoho dne sbalím a vypadnu do New Yorku nebo do Londona.
V té samé.. ehm... obci, jsem chodila asi čtyři roky na základku, ale momentálně jsem již středoškolačka - chodím na gympl (gymnázium - vězení, kde sedíte a nevíte za co a ještě vás přitom mučej).

No a když jsme u tej středky, tak vám ještě napíšu něco o mě a učení. Nesnáším ho fakt jo. Jediný co mě v tý škole baví je dějepis (a nejen proto, že to vyučuje jedinej normální profesor na celý škole), čeština (ale jenom literatura, pravopisu moc neholduju) a občas i angličtina a španělština. Jinak zbytek hodin bych zakázala, vymazala a zničila, především pak tedy matematiku, fyziku a chemii brr.
Když nepočítáte tyhle tři předměty, tak jsem vcelku dobrá studentka, ale srovnávat to se základkou se prostě nedá (jo tam jsem měla na výzo samý jedničky a teď je ze mě trojkařka!).
Většina profesorů mne nesnáší, nevím čím to je, ale je to tak. Nejvíc mě na tom štve, že se to výrazně podepisuje na známkách (tak třeba tělocvik, cvičím seč mi síly stačí, jsem lepší jak polovina třídy, ale stejně mám dvojku a ostatní jedničku. Takovýhle profesoři by se měli zavírat, někam do kopky!).

Ale už pryč od té hrozné školy. Celkově ve svém životě jenom tápu beze smyslu. Nemůžu najít cestu. U ničeho nevydržím moc dlouho, koníčky se u mě střídají jako počasí. Alespoň moji přátelé zůstávají jakž-takž ve stejné sestavě. Nejlepší kamarádkou mi je Markéta, o které tu zřejmě budu psát často. A ještě jedna věc se u mne nemění a to styl. Miluju retro a toho se nevzdám.
Obdivuju všechno co je retro. Nojo jsem retrofilka. *haha*
(I většina mých názorů zůstává stálá.)

Je spousta věcí co zbožňuju a miluju, ale taky spouta co nesnáším a nenávidím. Ale o tom se dozvíte postupem času. V článcích a tak. Protože by to byl extrémě dlouhý seznam.

Člověk o sobě většinou nedokáže říct jaký je, protože se podvědomě přikrášluje, ale to není vůbec můj případ, protože já o sobě naprosto dobře vím, že jsem zlá, pomstychtivá, nesofistikovaná, neasertivní, infantilní, cynická, paranoidní, schyzofrenní, sarkastická mrcha, co lže jako když tiskne a s chutí ponižuje lidi. A když mě někdo pořádně namíchne a dojdou mi argumenty, tak jsem sprostá jak dlaždič a v boji koušu a škrábu, popřípadě lámu nosní přepážku, dokonalým úderem pěstí, tak bacha na Bacha!
A ke všemu trpím BAPem (bipolární afektivní porucha).

A taky jsem dost trapná, ale to přičítám tomu, že když jsem se narodila, sestřička v porodnici flákla mojí hlavou o futra.

Nu a to je snad vše.
Pokud si na něco ještě vzpomenu,
napíšu to v dalších článcích.
Páni, něco tak egoistickýho jsem v životě nanapsala.
Takže ke všemu jsem ještě egoistka.
Super.
Tak teda přístě.
Adiós jabalinas!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SusieSNUGGLING™ SusieSNUGGLING™ | Web | 10. května 2009 v 8:32 | Reagovat

pěkný blog a pěkný název ;)

2 Violet Violet | Web | 23. května 2009 v 12:32 | Reagovat

No né..xD.Ten profil O_O..jako soudím, že seš můj člověk..;-)..taky o sobě nelžeš..to je dobřě..;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.